|
|
Smluvní volnost a její omezení při vzniku, změně a skončení pracovního poměru
Lach, Vlastimil ; Štangová, Věra (vedoucí práce) ; Vysokajová, Margerita (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá smluvní volností v oblasti pracovněprávních vztahů, a to především při vzniku, změně a skončení pracovního poměru. Smluvní volnost je stěžejní zásadou soukromého práva, a tedy i práva pracovního, a projevem této smluvní volnosti v pracovním právu je svoboda jednotlivce ve volbě, zdali vstoupí do pracovního poměru, s kým do něj vstoupí, jaký obsah tento pracovní poměr bude mít a kdy a jakým způsobem z tohoto poměru vystoupí. Smluvní svobodu při vzniku, změnách a skončení pracovního poměru je nutné omezovat z důvodu ochrany, bezpečnosti a jistoty zaměstnanců a zaměstnavatelů a také ve veřejném zájmu. Jedním z cílů této diplomové práce je zamyšlení se nad tím, do jaké míry by mělo k tomuto omezení smluvní svobody docházet. V textu práce dochází také k popisu historického vývoje regulace autonomie vůle smluvních stran a k popisu zákonné úpravy vzniku, změny a skončení pracovního poměru. Dalším z cílů této diplomové práce je zamyšlení se nad vlivem rozsáhlé rekodifikace soukromého práva, která proběhla v posledních letech, na vznik, změnu a skončení pracovního poměru. Tato diplomová práce se skládá z úvodu, 8 kapitol dále členěných do podkapitol a závěru. První kapitola definuje pracovní právo a právo na práci a zabývá se jeho ústavními základy. Druhá a třetí kapitola se zabývá...
|
|
|
Smluvní volnost v pracovněprávních vztazích
Slabý, Tomáš ; Hůrka, Petr (vedoucí práce) ; Štefko, Martin (oponent)
Tato práce se zabývá rozsahem smluvní volnosti v pracovněprávních vztazích, a to jak z hlediska teoretického, tak z hlediska jejích konkrétních projevů v pracovním právu. Sestává proto ze dvou hlavních částí. V té první obecně vymezuje pojem právního principu a navazuje charakteristikou zásady autonomie vůle, ze které pramení zásada smluvní volnosti a dále popisuje její omezení z důvodu zásady rovnosti a ochrany slabší smluvní strany. Následně se práce v této části věnuje postavení pracovního práva v rámci práva soukromého, jeho historického vývoje a vlivu nálezu Ústavního soudu vyhlášeném pod číslem 116/2008 Sb. a vlivu přijetí nového občanskoprávního kodexu na rozsah smluvní volnosti v pracovním právu. Závěr první části je věnován modernímu systému flexicurity usilujícímu o nalezení určité rovnováhy mezi smluvní volností a ochranou zaměstnance v pracovním právu. Ve své druhé části tato práce usiluje o analýzu konkrétních projevů smluvní volnosti u vybraných institutů pracovního práva, přičemž je v krátkosti charakterizuje a následně je hodnotí zejména z hlediska prostoru, který poskytují uplatnění smluvní volnosti stran a míry jejích omezení. Z rozsahových důvodů se práce věnuje pouze institutům souvisejícím se vznikem, změnou a skončením pracovního poměru a s pracovními vztahy založenými...
|
|
|
Smluvní volnost versus ochrana zaměstnance
Steininger, Jan ; Hůrka, Petr (vedoucí práce) ; Morávek, Jakub (oponent)
Ústředním motivem této práce je vzájemný vztah ochrany zaměstnance a smluvní volnosti jakožto protichůdných zásad. Tento vztah musí být v rámci právní úpravy pracovněprávních vztahů co nejvíce vyvážený, což je úkolem pracovního práva. Tato práce se zabývá posouzením míry působení flexibility oproti právním nástrojům sloužícím k ochraně zaměstnance. Jinými slovy se tato práce pokouší nastínit působení moderního principu flexicurity v českém právním řádu za současného vysvětlení, co se flexicuritou rozumí. V první části této práce je obecně popsáno pracovní právo jakožto právní odvětví, jeho cíle a předmět. Současně je zde nastíněn historický vývoj pracovněprávních vztahů se zaměřením na působení právě smluvní volnosti a ochrany zaměstnance za účelem lepšího pochopení celé problematiky. Druhá část se věnuje vysvětlení pojmu flexicurita a významu jeho jednotlivých částí, ze kterých se tento pojem skládá. Pomyslná první polovina této práce věnující se obecnému vymezení flexibility a ochrany zaměstnance je pak zakončena částí třetí a čtvrtou, které pojednávají jednak o pojetí zákoníku práce a jeho základních zásadách a jednak o právních nástrojích pro působení flexicurity v právních předpisech. Část pátá již obsahově spadá do pomyslné druhé poloviny práce věnující se praktickému působení flexicurity v...
|
|
|
Smluvní volnost a její omezení v zakladatelském právním jednání kapitálových společností
Aranyossyová, Markéta ; Tomášek, Petr (vedoucí práce) ; Černá, Stanislava (oponent)
Smluvní volnost a její omezení v zakladatelském právním jednání kapitálových společností Abstrakt Diplomová práce na téma Smluvní volnost a její omezení v zakladatelském právním jednání je dělena do dvou částí, a to do části obecné a zvláštní. Obecná část je zaměřena především na obecné limity smluvní volnosti v soukromém právu. Smluvní volnost patří mezi základní zásady soukromého práva. Projevem smluvní volnosti na ústavní úrovni je především zásada legální licence, tedy v rámci smluvní volnosti možnost odchýlit se vlastním ujednáním od zákona, pokud to není zákonem zakázáno. Stěžejní pravidlo smluvní volnosti v soukromém právu pak nalezneme v ustanovení § 1 odst. 2 občanského zákoníku, tedy že "nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona". V tomto ustanovení v první větě a ve větě za středníkem pak nalezneme také hlavní limity smluvní volnosti, a to výslovný zákaz obsažený v samotném ustanovení zákona a dále zákaz ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti. Obecně jsou soukromoprávní normy i díky zakotvení hlavních zásad soukromého práva - autonomie vůle a smluvní volnosti - v převládající míře považovány za normy dispozitivní. Zákonodárce tak prostřednictvím převážně...
|
|
|
Zaměstnanecké benefity
Kučerová, Markéta ; Štefko, Martin (oponent)
Název diplomové práce - Zaměstnanecké benefity Diplomová práce se zabývá zaměstnaneckými benefity, podmínkami a pravidly jejich poskytování. Cílem této práce je především poskytnout strukturovaný pohled na důležité aspekty týkající se obecně veskrze všech benefitů a jejich poskytování a následně se zaměřit na několik konkrétních benefitů a u nich poukázat na jejich specifické otázky, praktické problémy, jakož i případné možnosti řešení těchto problémů. Vedlejším cílem práce je vymezení jevu spočívajícího v rostoucích zásazích státu do oblasti pracovněprávních vztahů, speciálně při poskytování benefitů, včetně úvah nad tímto jevem a jeho dalším vývojem. Tato práce je rozdělena do pěti hlavních částí, z nichž každá se dále dělí na další kapitoly. První část této práce pojednává o samotném pojmu a poté o rozdělení zaměstnaneckých benefitů do jednotlivých skupin z různých úhlů pohledu. Popisuje jejich funkce a možné způsoby, jakými lze zaměstnanecké benefity poskytovat. Druhá část řeší otázku právní úpravy zaměstnaneckých benefitů, přičemž je zde poukázáno na fakt, že pro zaměstnanecké benefity v současné chvíli neexistuje žádná komplexní zákonná úprava. Existují ovšem některé právní předpisy, které se zaměstnaneckých benefitů více či méně dotýkají. Jak konkrétně je dále obsahem této části diplomové...
|
|
|
Zaměstnanecké benefity
Kučerová, Markéta ; Morávek, Jakub (vedoucí práce) ; Tomšej, Jakub (oponent)
Název diplomové práce - Zaměstnanecké benefity Diplomová práce se zabývá zaměstnaneckými benefity, podmínkami a pravidly jejich poskytování. Cílem této práce je především poskytnout strukturovaný pohled na důležité aspekty týkající se obecně veskrze všech benefitů a jejich poskytování a následně se zaměřit na několik konkrétních benefitů a u nich poukázat na jejich specifické otázky, praktické problémy, jakož i případné možnosti řešení těchto problémů. Vedlejším cílem práce je vymezení jevu spočívajícího v rostoucích zásazích státu do oblasti pracovněprávních vztahů, speciálně při poskytování benefitů, včetně úvah nad tímto jevem a jeho dalším vývojem. Tato práce je rozdělena do pěti hlavních částí, z nichž každá se dále dělí na další kapitoly. První část této práce pojednává o samotném pojmu a poté o rozdělení zaměstnaneckých benefitů do jednotlivých skupin z různých úhlů pohledu. Popisuje jejich funkce a možné způsoby, jakými lze zaměstnanecké benefity poskytovat. Druhá část řeší otázku právní úpravy zaměstnaneckých benefitů, přičemž je zde poukázáno na fakt, že pro zaměstnanecké benefity v současné chvíli neexistuje žádná komplexní zákonná úprava. Existují ovšem některé právní předpisy, které se zaměstnaneckých benefitů více či méně dotýkají. Jak konkrétně je dále obsahem této části diplomové...
|
|
|
Smluvní volnost versus ochrana zaměstnance
Steininger, Jan ; Hůrka, Petr (vedoucí práce) ; Morávek, Jakub (oponent)
Ústředním motivem této práce je vzájemný vztah ochrany zaměstnance a smluvní volnosti jakožto protichůdných zásad. Tento vztah musí být v rámci právní úpravy pracovněprávních vztahů co nejvíce vyvážený, což je úkolem pracovního práva. Tato práce se zabývá posouzením míry působení flexibility oproti právním nástrojům sloužícím k ochraně zaměstnance. Jinými slovy se tato práce pokouší nastínit působení moderního principu flexicurity v českém právním řádu za současného vysvětlení, co se flexicuritou rozumí. V první části této práce je obecně popsáno pracovní právo jakožto právní odvětví, jeho cíle a předmět. Současně je zde nastíněn historický vývoj pracovněprávních vztahů se zaměřením na působení právě smluvní volnosti a ochrany zaměstnance za účelem lepšího pochopení celé problematiky. Druhá část se věnuje vysvětlení pojmu flexicurita a významu jeho jednotlivých částí, ze kterých se tento pojem skládá. Pomyslná první polovina této práce věnující se obecnému vymezení flexibility a ochrany zaměstnance je pak zakončena částí třetí a čtvrtou, které pojednávají jednak o pojetí zákoníku práce a jeho základních zásadách a jednak o právních nástrojích pro působení flexicurity v právních předpisech. Část pátá již obsahově spadá do pomyslné druhé poloviny práce věnující se praktickému působení flexicurity v...
|
|
|
Smluvní volnost a její omezení v obchodních závazkových vztazích
Majchrák, Michal ; Pelikánová, Irena (vedoucí práce) ; Marek, Karel (oponent) ; Horáček, Vít (oponent)
Smluvní volnost představuje jednu ze základních zásad soukromého práva. Nejvýrazněji se zásada smluvní volnosti projevuje právě v obchodních závazkových vztazích, v nichž je připuštěna vůbec nejvyšší míra smluvní volnosti. Smluvní volnost je často obecně spojována s pravidlem, že co není zakázáno, je dovoleno, tj. že pokud právní předpisy nějaké smluvní ujednání nezakazují, mohou se na něm smluvní strany dohodnout. Toto chápání smluvní volnosti je však velmi zjednodušující a zavádějící a tudíž i v mnoha případech nesprávné. Vzhledem k tomu, že smluvní volnost je chápána jako zásada či princip, je k ní přistupováno poměrně živelně a při hledání odpovědí na otázku dovolenosti či nedovolenosti určitého smluvního ujednání je postupováno často intuitivně a na základě ad hoc argumentací je smluvní volnost v konkrétních případech buď připuštěna, nebo odmítnuta. Jedním z důvodů tohoto přístupu je i skutečnost, že dosud neexistují žádná exaktnější pravidla pro rozlišení dispozitivních a kogentních právních norem. Jejich rozlišení je přitom pro adresáty právních norem zásadní, neboť dává odpověď na otázku, kam až sahá jejich svobodná sféra, konkrétně tedy, je-li ohledně určité právní otázky smluvní volnost umožněna nebo nikoliv. Absence příslušné systematiky a živelnost a subjektivnost tohoto přístupu pak...
|
|
|
Smluvní volnost a její omezení při vzniku, změně a skončení pracovního poměru
Lach, Vlastimil ; Štangová, Věra (vedoucí práce) ; Vysokajová, Margerita (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá smluvní volností v oblasti pracovněprávních vztahů, a to především při vzniku, změně a skončení pracovního poměru. Smluvní volnost je stěžejní zásadou soukromého práva, a tedy i práva pracovního, a projevem této smluvní volnosti v pracovním právu je svoboda jednotlivce ve volbě, zdali vstoupí do pracovního poměru, s kým do něj vstoupí, jaký obsah tento pracovní poměr bude mít a kdy a jakým způsobem z tohoto poměru vystoupí. Smluvní svobodu při vzniku, změnách a skončení pracovního poměru je nutné omezovat z důvodu ochrany, bezpečnosti a jistoty zaměstnanců a zaměstnavatelů a také ve veřejném zájmu. Jedním z cílů této diplomové práce je zamyšlení se nad tím, do jaké míry by mělo k tomuto omezení smluvní svobody docházet. V textu práce dochází také k popisu historického vývoje regulace autonomie vůle smluvních stran a k popisu zákonné úpravy vzniku, změny a skončení pracovního poměru. Dalším z cílů této diplomové práce je zamyšlení se nad vlivem rozsáhlé rekodifikace soukromého práva, která proběhla v posledních letech, na vznik, změnu a skončení pracovního poměru. Tato diplomová práce se skládá z úvodu, 8 kapitol dále členěných do podkapitol a závěru. První kapitola definuje pracovní právo a právo na práci a zabývá se jeho ústavními základy. Druhá a třetí kapitola se zabývá...
|
|
|
Smluvní volnost v pracovněprávních vztazích
Slabý, Tomáš ; Hůrka, Petr (vedoucí práce) ; Štefko, Martin (oponent)
Tato práce se zabývá rozsahem smluvní volnosti v pracovněprávních vztazích, a to jak z hlediska teoretického, tak z hlediska jejích konkrétních projevů v pracovním právu. Sestává proto ze dvou hlavních částí. V té první obecně vymezuje pojem právního principu a navazuje charakteristikou zásady autonomie vůle, ze které pramení zásada smluvní volnosti a dále popisuje její omezení z důvodu zásady rovnosti a ochrany slabší smluvní strany. Následně se práce v této části věnuje postavení pracovního práva v rámci práva soukromého, jeho historického vývoje a vlivu nálezu Ústavního soudu vyhlášeném pod číslem 116/2008 Sb. a vlivu přijetí nového občanskoprávního kodexu na rozsah smluvní volnosti v pracovním právu. Závěr první části je věnován modernímu systému flexicurity usilujícímu o nalezení určité rovnováhy mezi smluvní volností a ochranou zaměstnance v pracovním právu. Ve své druhé části tato práce usiluje o analýzu konkrétních projevů smluvní volnosti u vybraných institutů pracovního práva, přičemž je v krátkosti charakterizuje a následně je hodnotí zejména z hlediska prostoru, který poskytují uplatnění smluvní volnosti stran a míry jejích omezení. Z rozsahových důvodů se práce věnuje pouze institutům souvisejícím se vznikem, změnou a skončením pracovního poměru a s pracovními vztahy založenými...
|
host ::
RSS.